Nejednoznačnosti
Mají Scooteři svou stálou fanouškovskou základnu nebo je to jen sezónní oblbovák?
Celoživotním trendem kapely je její orientace na úspěch - soudím podle toho, jak se prezentuje. Svůj úspěch
nehodnotí ani tak tím, kolik vydali alb nebo kde všude koncertovali, v
prvé řadě je zajímá, jak se umístili v hitparádách prodejnosti. Všechny
singly a alba, která jsou tak zvaně TOP 10, vyzdvihují do nebes a mnou si
ruce při každém dalším zářezu - ano, lidi to kupujou, tohle chcou, tohle
jim budeme hrát, když to lidi nekupujou, tak jsme to přepískli a honem
zase zpátky do osvědčených vod. Kvůli tomu Scooteři při sebemenším
neúspěchu většinou přehodnotí situaci, zvolí jinou taktiku a jsou
schopni i zavrhnout celé album a dokonce změnit hudební styl. Zalíbilo
se vám něco? Pokud to v příčkách neuspěje, máte smůlu. Tento 'tlak
veřejného mínění' má své plus i mínus. Tvorba skupiny nezakrněla kdesi v
devadesátých letech a plynule se vyvíjí, kdežto fanoušci musí leccos
ustát. Ale bohužel, vývoj je vývoj. Bez vývoje by tu už Scooteři dávno
nebyli.
V důsledku těchto častých hektických změn se dá s nadsázkou říci, že s každým albem odradí jedny posluchače a druhé zase přitáhnou. Rozpor mezi těmito dvěma tábory je tak pokaždé zaručen. Ale i přes tyto kolísavé výkyvy si skupina zachovává jakousi tvář a stále se těší z obliby u dlouhodobých fanoušků - já jsem toho důkazem. :-) Na internetu vznikaly a vznikají fanouškovské stránky, fóra i profily na sociálních sítích, máme tady fanouškovské hudební projekty, vyprodané koncertní haly a nepochybně i fanouškovské srazy. Kapela je navíc zajímavá také pro dlouhodobé sběratele. Plno různých edic, nosičů a lokálních vydání - opravdu je co sbírat. ;-)
Dále jsem se setkal s názorem, že tvorba Scooteru se nedá poslouchat vážně, jsou to jen jednorázové párty songy - vyblbnete se, a pak je odhodíte. Singly se tak možná tváří, ale každopádně nesinglové písničky včetně instrumentálek a B-sidů vám vydrží hodně na dlouho, je to odvrácená tvář kapely, písničky dělané skutečně od srdce. Je velká škoda, že se poslední dobou síla těchto skladeb podceňuje, instrumentálky ubývají, B-sidy dávno zaplakaly nad svým hrobem.
A když se vrátím k úspěchu a popularitě, skupině se už nějakou dobu nedaří prodávat tolik, co dřív. Buď za to může nástup digitální a streamované hudby nebo mnoha lidem opravdu došla trpělivost a časté experimenty se jim přestaly líbit. Nepomáhá ani to, že hoši hodně podceňují marketing. Scooteři jakoby se nedokázali smířit s tím, že doba, kdy tím svým undergroundem vynikali z nudného šedivého mainstreamu, jeli si to svoje a lidi je za to zbožňovali, je pryč. Místo toho se snaží být křečovitě moderní, tím přitáhnout nové posluchače a opět být na výši. Už by se měli konečně ustálit a hrát pouze to, co je baví a hlavně co baví fanoušky. Fanoušci nejsou totéž co mainstreamoví posluchači! Poslední alba rozhodně nejsou špatná, ale fanoušky nezdravě rozdělují. Snad nepřijde doba, kdy budou fandové po vlnách odcházet...
Jestliže skupina nezmění svůj přístup, neustále zde budou lidé, kteří si ji vybaví pouze na základě jednoho, mnohdy starého hitu. Nám fanouškům asi nezbývá nic jiného, než zůstat trpěliví a tolerantní.